Champagne historie tohoto populárního nápoje

Na celém světě jsou šumivá vína spojována s velkolepými oslavami a pro oslavy zvláště důležitých životních událostí. Ve Francii jsou šumivá vína spojována s uměním života a luxusu. Značky jako Dom Perignon, Bollinger a Veuve Cligot mají schopnost přimět i ty nejběžnější osoby, které tyto vína pijí, se cítit jako milionáři. Ale rovná se nejvyšší cena také nejvyšší kvalitě? Myslíme si, že někdy nejvyšší kvalita je u nejmenších značek.

Nejlepší šampaňské samozřejmě pochází z oblasti Champagne - Ardenne. Šampaňskése může vyrábět pouze ve francouzské oblasti Champagne - Ardenne, tato zásada je v Evropské unii zakotvena ve statutu chráněného místa původu (PDO). 

V posledních desetiletích hájili místní producenti šumivého vína svá výlučná práva na termín šampaňské. V minulém století se španělský konkurent pokusil prodat své šumivé víno jako šampaňské. Francouzi je za to žalovali a mezinárodní soud jim dal zapravdu. Od té doby se španělské šumivé víno nazývá „Cava“. Dokonce ani šumivá vína, která se vyrábějí v sousední oblasti Elsas, se nesmí prodávat jako šampaňské, a proto se jmenují „Cremant“.

Region Champagne je velmi jasně definován, ale kvůli komerčnímu tlaku se každý rok přidá několik tisíc hektarů. Zejména v zahraničí je poptávka po „skutečném“ šampaňském velká. Francouzští výrobci vína se museli vzdát svého podílu na trhu zemím, jako je Chile, Jihoafrická republika a Austrálie, ale výrobci šampaňského jsou stále silní. Jsou stále největším prodejcem šumivých vín na světě.

 

Po celá staletí byla vína, která pocházela z Champagne, mírně šumivá, ale ne bublinatá, jak je známe dnes. Jejich chuť byla nicméně již velmi ceněna. Zejména u francouzského soudu, kde se víno konzumovalo ve velkém množství. Ukázalo se, že se jedná o vynikající reklamu na tato vína jak ve Francii tak i v zahraničí např. v Anglii. Prostřednictvím britských obchodníků dostali středověcí Champagnisté skleněné láhve, které jim umožňovaly udržet oxid uhličitý ve víně po delší dobu. Šumivý charakter vína se tak postupně stal stejně důležitým jako jeho chuť. To byl velký přínos pro vinaře a obchodníky s vínem, jak vyvinout své speciální, šumivé víno do toho, co nyní nazýváme „skutečným“ šampaňským. Mnich Dom Perignon v tom hrál důležitou roli, stejně jako vdova Cliquot. Podařilo se jí zbavit primitivní nápoj usazenin pomocí sofistikovaného rotačního mechanismu.

 

Pojďme se trochu vrátit do historie. Kdo vlastně byl Pierre Perignon (asi 1638 – 1715)? Narodil se v rodině místního soudce v Menehouldu v malém městě na východě regionu Champagne. Ve věku 19 let vstoupil do benediktinského řádu v opatství St. Vannes ve Verdunu a ve svých 28 letech se stal sklepmistrem v opatství Hautvillers.Podle legendy v roce 1668 experimentoval s korkovými zátkami, kterými nahrazoval špalíčky dřeva omotané provázky. Pár beden vína ve sklepě zapomněl, a když je po čase objevil a otevřel, korkový špunt vyletěl a zrodily se první bublinky (tedy perličky oxidu uhličitého). Alespoň tak to dodnes hlásá do světa jedna z největších firem na výrobu šampaňského Moët Chabdin. Její zakladatel koupil v polovině devatenáctého století válkou zpustlé opatství Huttvillers. Tedy to, kde Dom Perignon pěnivý vynález objevil a po zbytek života zušlechťoval. Dom Perignon je pohřben v  Hautvilliers, region Champagne.

Ale pozor! Rozhodně si nepleťte šampaňské se sektem nebo perlivým vínem, i když chutnají podobně. Na etiketě běžného sektu nenajdete o šampaňském ani zmínku. Tento název je chráněný. Jiná perlivá vína se tak označovat nesmějí, i kdyby chutnala úplně stejně. Vinnou révu sem před téměř dvěma tisíci lety přinesly římské legie, které tu zakládaly vojenské tábory - campania. Od toho vzniklo francouzské slovo champaign a dalo jméno celé oblasti. Dnes tady ve sklepích vyzraje asi 180 miliónů lahví šumivého zlata ročně. Sběr hroznů začíná v polovině října a trvá pouhý jeden týden. Na láhev nejlevnějšího šampaňského vám vystačí tisícovka, ale cena se klidně může vyšplhat i na šedesát tisíc korun.